Koupě bytu

22. 08. 2015

Již nějakou chvíli se pokouším koupit si s Luckou byt. A cíl už se snad přiblížil. Každopádně, je to zajímavé dobrodružství.

Na začátku bylo potřeba byt si vybrat. To obnášelo kontaktovat mnoho realitních kanceláří, obtelefonovat velké množství majitelů a navštívit nemalé množství bytů. Při tom jsme spatřili nekonečnou vynalézavost českého národa v mnoha ohledech. Ať už to byly stoupačky, které vedly prostředkem stěny ‒ dokonce jiné, než té s oknem, takže blokovaly dvě stěny pro umístění skříní, nebo mříže v oknech, či horská dráha místo podlahy, vždy nás to něčím překvapilo. Jedno překvapení nám také připravila jedna realitní makléřka.

Prohlíželi jsme si jeden byt a docela se nám líbil. Na odchodu nám předložila papír k podepsání. A my jej naivně podepsali. Papírem jsme slibovali, že ten byt koupíme výhradně přes ni.

To jsme ale ještě netušili, že cena, kterou deklarovala jako s provizí, je vlastně bez provize a že si k tomu chce ještě 150 000 Kč přihodit. Což se nám, samozřejmě, nezamlouvalo. Došlo k menším nedohodám, vyjasňování i s majitelem a naštvání na všech frontách.

Bližší prohlídka papíru však ukázala, že je pravděpodobně neplatný (protože neobsahoval téměř žádné formality, jako kdo se zavazuje ten byt nekoupit přes nikoho jiného, či o jaký byt se vlastně jedná). V každém případě nám však bylo doporučeno ten papír v zákonné lhůtě vypovědět.

Než jsme však všechny tyto věci stihli udělat a byt koupit, majitel jej již prodal někomu jinému, protože to bylo výhodnější. I začalo kolečko obíhání bytů nanovo.

Nakonec jsme jeden objevili. Líbil se nám, byl prodáván bez realitky přímo majiteli (což jsme, vzhledem k předchozím zkušenostem, považovali za výhodu). Začali jsme tedy jednat o koupi.

Ukázalo se, že to má ovšem několik háčků a postupně jsme se dostali k velmi složitému způsobu prodeje bytu.

Předně, celou cenu bytu jsme k dispozici neměli, proto jsme si potřebovali půjčit. A protože se Lucky tatínek zná s někým z modré pyramidy, bylo nám vyjednáno něco výhodného. Toto něco výhodného však není hypotéka. Říkají tomu Hypoúvěr a je to hybrid mezi překlenovacím úvěrem a stavebním spořením. Pro nás to má tu výhodu, že můžeme splácet libovolně vyšší částku, než předepsanou (což pravděpodobně hodláme dělat, a ušetřit tím na úrocích). Ale zařizovalo se to v Ostravě, částečně dálkově.

Druhý háček, nejsme manželé. Takže jsme se museli dohodnout na podílech, na tom, kdo dá kolik financí a zařídit si smlouvu o budoucím vyrovnání. Tu po nás chtěla ta modrá pyramida.

Dalším háčkem (nebo spíš, docela velkým hákem) byla již existující hypotéka stávajících (předchozích) majitelů. Což značně komplikuje převod, smlouvu a to, kudy běhají peníze. Banky totiž nehodlají přistoupit na to, že by ty peníze šly přes jistotní účet. Takže se to provádí tak, že původní majitelé umístí na nemovitost zástavu druhou v pořadí pro úvěr budoucích majitelů. Částí peněz se splatí stará hypotéka, část peněz se pošle na jistotní účet. Vlastní finance kupujících se také pošlou na jistotní účet. Tím se uzavře obchod a zruší stará hypotéka, takže se původní banka vzdá původní zástavy a nová zástava probublá na první místo.

Další vtipná věc je, že vše muselo proběhnout pokud možno rychle. Jednak proto, že se do všech smluv muselo napsat, do kdy že k obchodu dojde (protože se to na sebe navzájem odkazovalo, kdyby něco nevyšlo, tak to vyprší a tak podobně). Druhý důvod je, předchozí majitelé se chtěli rozvést a byt v rozvodovém řízení se těžko prodává.

A konečně, s panelákovým bytem se prodávají ideální podíly na všem možném, kočárkárnou, která je mimo provoz, počínaje, až 4 různými pozemky, na kterých celý dům stojí, konče. V tomto případě těchto všech možných věcí byla stránka a půl. A tyto ideální podíly se ve všech dokumentech vyjadřují zlomky. A protože s Luckou nebudeme mít podíly půl napůl, ale trochu „šejdrem“, tak bylo potřeba všechny tyto zlomky roznásobit. Ať žijí třiceti sedmi tisíciny.

Mezitím bylo potřeba požádat banku o schválení úvěru, k čemuž se dokládá kdeco (počet dětí, vydatnost zaměstnání a podobně) a provedou odhad nemovitosti. Nám ho dělali dvakrát. Poprvé se vším, podruhé bez těch hrozných chlupatých ideálních podílů.

Nakonec nám tedy dorazila hromada smluv od banky (není lepšího čtení před spaním, než 20-stránkový horor, co všechno se stane, pokud nebudu platit). A objevili jsme, že tam je napsaný jiný úrok, než o jakém se celou dobu jednalo (samozřejmě vyšší). Po projednání jsme k (ještě nepodepsaným) smlouvám dostali dodatek.

Dále bylo třeba nemovitost pojistit ‒ přestože ještě nebyla naše. Jako bonus jsme k tomu získali i pojištění malého plavidla, které doma můžeme skladovat (ale které zatím nemáme) a jsme pojištění proti kdejaké kravině, jako je rázová vlna nadzvukového letounu (pojišťovny rády pojišťují proti věcem, které nenastávají).

Jednoho dne jsme tedy podepsali asi tak 8 různých smluv, každou s jinou množinou stran (dva prodávající, dva kupující, jedna banka, druhá banka, …) a každou v jiném počtu vyhotovení (rekord byl asi v 7, což už je dohromady docela dost papírů). Poté proběhla návštěva pojišťovny, aby potvrdili, že máme byt pojištěný. Dále donesení vkladu návrhu na vklad zástavního práva na katastr. Ten byl podepsaný prodávajícími, ale nesli jsme ho tam my. Poté banka, která slíbila, že vše stihne vyplatit během 2 dnů. Tam jsme také byli asi hodinu a probírali, co všechno chceme podepsat.

Jiný den proběhlo předání klíčů. Těch bylo 25 a k tomu ještě 5 čipů. Docela hromádka. Ale protože jsou to klíče od schránky, průchodu ke komoře, komoře samotné, průchodu mezi vchody a vchodové dveře (které mají dva zámky), tak základní sada je poněkud početná. A těch sad bylo 5, protože to oni prodávající nějakou dobu pronajímali.

Mezitím jsme se ještě stavili na katastr s návrhem na vklad změny vlastníků a ověřili, že peníze došly kam měly.

Nyní máme byt v kvantovém stavu. Na katastru jsou 3 požadavky (třetí je zrušení původní zástavy), čekají ve frontě a běží jim nějaká blokační lhůta. Až doběhne, tak má katastr 30 dní k tomu, aby si s nimi poradil. Změny se ale aplikují zpětně ke dni podání. Což znamená, že, pokud vše proběhne tak, jak má, už s Luckou vlastníme byt, ale ještě o tom nevíme.

Nyní také v bytu trochu opravujeme, malujeme a podobně. Ale o tom asi až někdy příště. A další zábava určitě bude změna trvalého bydliště.

Ale zkušenost je to asi dobrá. Až budu zase jednou kupovat nemovitost, alespoň už budu tušit, do čeho jdu a rozmyslím si, jestli raději nechci velký stan.