Oprava notebooku

24. 08. 2013

Už ani nostalgie není, co bývala a o kvalitě výrobků to platí dvojnásob. Elektronika je spotřební zboží, podobně jako rohlíky a je, z důvodů úspor při výrobě či naschvál, vyráběná tak, aby se po docela krátké chvíli rozpadla. Většinou to donutí zákazníka koupit si nový kus a starým zatěžovat přírodu na některé skládce. Ale někdy už ani náhrada koupit nejde.

Toto se mi stalo s notebookem. Mám asi 3 roky starý kousek a rozpadl se mu pant. Docela důkladná prohlídka nabídek ukázala, že nic, co by mi vyhovovalo, koupit nejde. Mám totiž asi neobvyklé požadavky:

Tyto požadavky jsou prostě v dnešní době nesplnitelné. Po hardwarové stránce by se nějaké kousky našly (Asus Transformer, Lenovo IdeaPad), ale obvykle je na tom nějaký nepoužitelný systém a zařízení se více či méně brání instalaci čehokoliv jiného. A notebooků obecně ubývá na úkor moru zvaného tablet. Jak na tom někdo dokáže pohodlně dělat něco jiného, než jen pasivně prohlížet internet, to netuším, neumím si představit nikoho, jak píše s rychlostí 300 úhozů za minutu na zobrazované klávesnici (a 300 je ještě docela pomalé).

Tedy, vzdávat se toho mého kousku se mi nechce. Bohužel, asi před půl rokem se projevil špatný návrh kloubu při výrobě. Celý display je přidělaný přes takové dvě malé kovové pacičky a ty jsou přišroubované do plastu kolem displaye. Samozřejmě, rovnou dole, u toho kloubu, takže celá páka jde do onoho kousíčku plastu ‒ viz fotky. Ten, samozřejmě, nevydržel.

Původní oprava obsahovala hromadu tavného lepidla a povolení šroubků, které regulují, jak velký odpor bude kloub klást. To nebylo optimální. Jednak si notebook občas „lehal“ (zvlášť při jízdě autobusem, řidič přibrzdil a display spadl), jednak nešel kryt kolem displaye docvaknout, protože byl plný lepidla. Ale především, lepidlo začalo povolovat, takže bylo potřeba jednat. Nový průzkum nabídek nepomohl.

Naštěstí mám šikovné kamarády a společně s jedním z nich (Láďou) jsme napřed vytvořili rychlou nouzovou opravu z izolepy, která jednak držela dolní stranu displaye na místě, aby úplně neupadl, jednak poskytovala popruhy, aby nepřepadával dozadu (protože kloub z izolepy už neposkytoval vůbec žádný odpor).

Pak přišla kompletní oprava. Člověk by neřekl, že bude potřebovat k údržbě počítače nůžky na plech, pilku na železo, vrtačku a pilník. Ale stalo se. Mezi display a zadní kryt přišel kus plechu, mezi pacičky a plech přišly hliníkové hranoly uříznuté z nějaké náhodné lišty. Celé se to provrtalo a přišroubovalo.

Pravda, přišroubování také nebylo úplně snadné. Obnášelo prohledání celých Láďových zásob a návštěvu železářství a obchodu se spojovacím materiálem. Ale nakonec se sehnaly i správné šrouby, takže display drží a nepadá. Pravda, po několika otevření a zavření krytu opadalo několik takových těch malých plastových paciček, takže to doplňuje i kousek izolepy, ale snad by to mohlo ještě pár let vydržet. Co budu dělat potom, to netuším, nevěřím, že se nabídka zlepší.

Každopádně, snad nenarazím na nikoho příliš podezřívavého při prohlídce na letišti. Už jsem slyšel o tom, jak někomu dělali kompletní prohlídku všeho, protože mu na notebooku chyběl jeden šroubek. Mě jich naopak několik přebývá, o velkém kusu plechu ani nemluvě.