Dovolená v Děčíně

Užil jsem si dovolenou v oblasti, která se jmenuje hned po třech zemích a je plná pískovcových skal a mechu. Docela dobrý aktivní odpočinek.

Už chvíli jsem Lysiii vyhrožoval, že si má vybrat dovolenou, nebo pojedeme pod stan. Asi se ještě bála příliš dobrého počasí a vymyslela, že by bylo hezké jet do Hřenska. A požádala, abych sehnal ubytování.

Ale shánět 3 dny před prodlouženým víkendem penzion v turistické oblasti je poněkud obtížné. V jednom mi řekli, že nemají, ve druhém se mi vysmáli a ve třetím k tomu dodali, že do 30km neseženu nic. No, alespoň v kempu se tvářili, že mají volno pro stan. Už jsem skoro jásal, ale Lysiii tedy slevila z Hřenska a našla penzion v nedalekém Děčíně. Také je to Česko-Saské Švícarsko.

I v okolí Děčína je hezká příroda, hned v pátek jsme potkali pár zajímavých zvířátek, včetně jedné zmije. Fotit se příliš nechtěla, ale pohodlnost zvítězila a chvíli nakonec počkala.

V Děčíně jsme zjistili, že mají mít večer ohňostroj na počátek městských slavností a proto v polovině restaurací nemají místo. Nějakou použitelnou jsme našli až na třetí pokus.

V sobotu jsme začali cestou lodí z Děčína do Hřenska. Ale ani to nehoupalo. Poté následovala cesta skrz Edmundovu soutěsku ‒ část z ní na lodičce s výkladem od poněkud střeleného převozníka. Jen draka nemuseli uvazovat. A množství mechu na skalách jsem si opravdu užíval, konečně jsem se po nějaké době cítil být v přírodě.

Cestou do Děčína jsme potkali několik hezkých vyhlídek, další hromadu zvířat (např. mloka) a jednu pořádnou bouřku. Ale zima byla jen trochu, takže to ani moc nevadilo. Tedy, některé oblečení ještě neuschlo, ale co už.

V Děčíně mezitím probíhala akce zvaná „Adrenaline challenge“. Vědět o ní dřív, možná bych se zúčastnil. Jak často si můžete vyzkoušet lanovou dráhu přes Labe, skok z mostu a závody na vodním skútru? Tak snad někdy příště.

V neděli už následovala jen návštěva ZOO. Mají ji takovou maličkou, ale zajímavou. Ze zvířat, co mě zaujala, by šlo zmínit krkavce, kteří se nebáli a šli asi tak 10cm daleko ode mě, mravenečníky, či podivně neohrabané zvířátko zvané Urson (dle jiných zdrojů Urzon).

Okolí Děčína je, zdá se, zajímavé také lezecky. Kromě hromady pískovcových skal, které vypadají lákavě, je přímo v Děčíně natažená via ferrata. Třeba někdy Lysiii přesvědčím, že je to jen honosně pojmenovaný žebřík a že by si to také mohla vyzkoušet O:-).

Zbytek fotek lze najít zde.